úterý 30. října 2012

Sobota = day off a party v Amsterdamu

Ráno jsem se vydala do obchodu, abych dokoupila potřebné věci na oběd. Nemohla jsem najít smetanu ke šlehání, tak jsem se zeptala prodavačky a začala jí anglicky vysvětlovat, co to vůbec hledám. Po chvíli se mě prodavačka zeptala: ,,Mówisz po polsku?" Docela mě to pobavilo, protože v ČR bydlím blízko polské a slovenské hranice, takže to odkud jsem, asi vážně nezapřu.
Po úspěšném nákupu jsem si na bytě dělala oběd a HD s nějakým kamarádem zatím dělali příčku, aby oddělili nový pokoj od obýváku.
Bylo mi blbé si jít jíst a ani jim kousek nenabídnout. Dali si jen trochu, protože je čekal oběd doma, ale oba mi jídlo pochválili, plus když se odpoledne vrátili tak mi přinesli nanuk :D.
Večer jsem se konečně vydala do Amsterdamu na party. Pozvala mě jedna au pair z USA. Těšila jsem se, že konečně poznám nové lidi. Po měsíci už bylo, si myslím, na čase.
Nasedla jsem na autobus, jela na nádraží, tam jsem zjistila, že mi check in přístroj nebere kartu, co mám na dopravu (bus, tram, vlak). Tak jsem nevěděla, co budu dělat. Není tam nádraží jako u nás, kde si můžete koupit lístek u okýnka. Po chvilce jsem si na zastávce všimla jednoho kluka, tak jsem se šla zeptat. Myslím, že trochu nechápal, chudák :D. Poslal mě k takovému přístroji, kde se dá lístek koupit, tak jsem tam něco úspěšně nacvakala a jela jsem. Vystoupila jsem v centru, kde jsem musela nastoupit na tram č. 1. Ale tu jsem nikde neviděla :D nejela totiž přímo od nádraží jako většina, ale člověk musel popojít o něco dále k jiným zastávkám. Takže jsem se zase ptala, pak jsem se ještě pro jistotu zeptala řidiče, jestli to tam fakt jede. Asi vám budu připadat jako blbec, ale ztratit se v Amsterdamu není zrovna prdel :D. Tramvají jsem jela asi 15 minut, naštěstí v busech, vlacích i tramvajích hlásí zastávky, takže se nemůže stát, že byste vystoupili špatně. Na zastávce už mě čekala američanka a šli jsme k ní na byt. Bydlí ještě s jednou španělkou a holanďanem. Na párty přišlo asi kolem 30 lidí, možná víc, nepočítala jsem to. Každý byl z jiného státu (Rusko, Německo, Španělsko, Portugalsko, USA, Holandsko, Japonsko..). Vtipné bylo, že jsem si nepamatovala jména, ale vždycky stát. Celý večer lidi chodili mezi sebou a povídali si, každý měl jinou story, proč je tady. Někdo pracuje jako au pair, někdo dělá něco jiného, někdo studuje atd. Konečně jsem se cítila fajn ,,mezi svými" a seznámila jsem se s fajn lidmi. 
Hodně lidí, kteří byli v Praze, si ji chválili, že to je krásné město. Taky, že je u nás fajn cestovat vlakem, že to je levné. Oproti cenám tady to je teda dost levné. Jen cesta vlakem (3. zastávku vystupuju) mě vyjde v jeden směr přes 50 korun, když to přepočtu. K tomu bus a tram (cca dalších 5 eur).. Asi bude rozumnější jezdit do Amsterdamu jednou týdně a na celý den, jinak mě to cestování finančně zničí. Nebo spíš bych si měla konečně pořídit kolo. Uvidíme.
Na party jsme taky hráli pár chlastacích amerických her, červené kelímky a pivo nechyběly. Já jsem teda měla v plánu být jen u vína, ale nějak mi to nevyšlo. Nemohla jsem kazit partu.
Hostitelka byla hrozně fajn, hodně se starala, jestli se bavím a mám se fajn. Pak jsme se taky ona, já, další holka a dva kluci odpojili a jeli kouknout někam do baru. Já jela na kole s jedním z kluků, on řídil a já seděla za ním na zadním kole a držela jsem se ho jako klíště :D. Ještě mi řekli, že se musí nejprv rozjet a já mám přiskočit až po chvíli a ještě tak, že mám obě nohy na jedné straně. No být střízlivá tak na to kolo asi teda nesednu. Neřídila jsem kolo nějaký ten pátek a na zadním kole jsem seděla naposled, když mi bylo asi tak 8 :D. Strašně jsem se bála, ale zvládli jsme to. Oni jsou na to zvyklí, jezdí tak běžně, ale pro mě to byl teda zážitek.
Do baru jsme se vydali celkem pozdě. Takže jich bylo otevřených jen pár a byly pěkně nacpané. Byli jsme ve dvou a ani v jednom se nedalo hnout, kdykoli někdo prošel tak trochu jeho pití skončilo na moji bundě nebo tašce, no děs. Hodně lidí ale přišlo samo od sebe si popovídat a nakonec to bylo celkem fajn.
Kdyby vás to zajímalo, tak holanďani a holanďanky vážně nejsou moc pěkní, jsou hrozně vysocí a všechno mají takové nějaké velké a většinou jsou teda blond. Navíc chlapi (nejen mně) přijdou takoví slizouni, nevím, čím to je, že všichni tak vypadají. Mezi nimi se ale najde pár normálních, ale většinou pokud narazíte na hezkého chlapa, tak je cizinec nebo jeho předci nepocházejí odsud. 
Pak jsme zase jeli na kolech zpátky na byt. Tam už bylo skoro prázdno. Přespala jsem tam a dopoledne jela domů. Musím říct, že HP o tom věděli a sami mi řekli, že je lepší, ať tam spím, než abych jela domů sama uprostřed noci. Normálně bych jim o tom ani neříkala, ale jelikož jsem na bytě s Ninou a nevím, jak by reagovala, kdyby přišla večer z práce a já nebyla na bytě a nevracela bych se ani celou noc, tak jsem to raději HP řekla, až jí to přetlumočí, ať se prostě nestará..
Tuhle sobotu asi vyrazím ven po památkách s jedním španělem. No ještě uvidíme, nechci to zakřiknout. Taky jsem našla českou restauraci v Amsterdamu, tak ji musím někdy navštívit. Nehorázně mi chybí maso. HP moc maso nejí, tak ho máme jen občas a většinou nějakou rybku. Takže pořádný řízek jsem už měsíc neviděla a normálně mi chybí.. A ještě mě segra včera provokovala na skypu s řízkem před webkou, takže tu restauraci musím naplánovat, co nejdřív. Už jsem o tom psala američance a asi se tam vydáme někdy spolu.
Slyšela jsem, že vám v ČR nasněžilo, tady bylo celý týden krásně:

Žádné komentáře:

Okomentovat