čtvrtek 22. listopadu 2012

Ticho před bouří?

Nevím, kolik lidí (až na ty, co komentujete a kterým jsem dala adresu blogu) čte tyhle moje články, ale mě to psaní moc pomáhá a chci vám poděkovat. Vždycky mě potěší každý komentář nebo zpráva :). Taky doufám, že třeba tyhle články pomůžou i těm, co se někam chystají vyjet jako au pair :).
Poslední dny nebo celý tenhle měsíc jsem tady moc nepsala (aspoň oproti tomu prvnímu), tak se omlouvám těm, co tady chodí. Není to tak, že by se nic nedělo. Spíš naopak. Děje se toho hodně, možná více než by mělo. Důvod proč mezitím nepíšu na blog je ten, že chystám jeden velký dlouhý článek, který prostě musí být pohromadě a ne rozkouskovaný na několik kratších. A troufám si říct, že to bude HUGE. 
Hádám, že ho zveřejním koncem příštího týdne.

středa 14. listopadu 2012

Teplý slunečný den :)

Jak jsem tak koukala tak včerejší článek vyzněl ne moc dobře, tak dneska musím napsat něco pozitivnějšíího :). Dneska jsme tu měli krásně. Přes poledne jsem se prošla do obchodu a musela jsem si rozepnout kabát, protože sluníčko celkem pálilo.. bylo to skoro na mikinu :). Nakoupila jsem si pár věcí, pizzu na oběd a šla jsem zpátky domů. Do práce jsem přišla o něco dřív jako většinou, udělala jsem si kafe a Nina mě hned zaúkolovala.

úterý 13. listopadu 2012

Když se chlap sere do všeho.. a překvapení na závěr

Dneska byl takový normální den, až na to že mě HP požádali, abych přišla o něco dřív.. Chtěli totiž vyluxovat a utřít prach. Já luxovala, Nina zatím utírala prach. Na vyluxování koberce mi HM dala na vysavač násadu velikosti dlaně. Prý že děti teď už lezou i po koberci tak to musí být pořádně.

neděle 4. listopadu 2012

Jak se nám začalo dusit dítě, day off a ceny v Holandsku

Normální večeře jako vždy. Já, HM, HD jsme seděli u stolu, Dani byl v židličce a Sophi, která nikdy neposedí na jednom místě byla v pavoukovi. Ona totiž když je v židličce delší dobu tak se začíná prohýbat dozadu, jakoby chtěla udělat most, hlavu má nakloněnou dolů a nepřestane, dokud není z židličky pryč. Ještě že jsou u židliček speciální popruhy, jinak by vyletěla, proto ji raději HP nechávají v pavoukovi, kde takové blbosti nedělá a v klidu jí. Jako vždycky si přiběhla ke stolu, HM ji dala kousíček chleba na žvýkání a malá si to pak odfičela kousek dál a jedla a tak to bylo po dobu celé večeře. Až pak z ničeho nic začala vydávat divné zvuky, chvíli jsme na ni koukali, jestli je to jako vážně.